Vítáme vás na stránkách varhaníků a hudebníků římskokatolické farnosti Uherský Brod

 

Slavnost Nejsvětější Trojice

„Trojjediný Bůh, Otec i Syn i Duch Svatý, nám prokázal své milosrdenství; chvalme a oslavujme ho navěky.“

„Hospodine, Pane náš, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi! Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil: Co je člověk, že na něho myslíš, co je smrtelník, že se o něho staráš?“  (Žl 8)

Slavnost Nejsvětější Trojice nám připomíná nejen velikost Boží, ale i velikost naši: Jsme stvořeni, jsme tu, abychom byli a žili k podobě Boha trojjediného, k Božímu obrazu. (L. Simajchl)

-ts-

Slavnost Seslání Ducha Svatého

„Duch Páně naplňuje celý svět, všechno udržuje a obnovuje, promlouvá k národům všech jazyků. Aleluja.“ /Mdr 1,7/

Duch Svatý přichází poté, co je Ježíš oslaven. Nejprve musel spolupůsobit na vykupitelském díle Ježíšově. Až zmrtvýchvstalý Pán vešel do své slávy u Otce, začíná poselství, nová úloha Ducha Svatého. On pak dokončí v lidech Kristovo dílo, bude formovat církev, mystické tělo zmrtvýchvstalého Krista, a zvěstovat ve světě Kristovu pravdu. Boží Duch, který v plnosti spočíval na Ježíši, je dán lidstvu. Tím se stáváme Božími dětmi, jsme podobnější Kristu, a vzniká tak nový Boží lid, církev.

Smyslem Letnic není jen to, abychom se jeden den v církevním roce osobitně modlili k Duchu Svatému. Letnice jsou pravým dovršením velikonočního tajemství. O Letnicích oslavujeme skutečnost, že zmrtvýchvstalý Pán nám seslal dar, který z nás činí křesťany, tedy Ducha Svatého, jenž nás s ním spojuje a vytváří z nás církev oslaveného Pána. Duch Svatý nám různými cestami přináší nový Boží život, ale vždy tak, aby to sloužilo k dovršení Kristova díla naší záchrany, naší spásy.   /mons. V. Judák/

„Bože, ty shromažďuješ svou církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým Svatým Duchem. Sešli nám hojnost jeho darů a obnov celý svět svou láskou, která naplňovala srdce apoštolů, když začali hlásat evangelium. Skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, neboť on s tebou, v jednotě Ducha Svatého, žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.“

-jh-

Slavnost Nanebevstoupení Páně; 7. neděle velikonoční

„Aleluja. Nenechám vás sirotky, praví Pán, jdu a zase k vám přijdu a vaše srdce se bude radovat. Aleluja.“  /Jan 14,18; 16,22/

Při svém výstupu k Otci Ježíš přislibuje také Ducha Svatého, který svou silou učiní věřící křesťany svědky, tedy lidmi schopnými vyprávět samotného Ježíše, toho Ježíše, který přišel na svět jako člověk a procházel mezi lidmi, který prokazoval velká dobrodiní (srv. Sk 10,38); lidmi schopnými čekat na něho jako na toho, kdo přijde ve slávě.

Ti ho totiž uvidí přicházet v poslední den ve slávě stejně, jako ho učedníci viděli vystupovat do nebe! Jedna podoba dějin se uzavírá, jiná podoba začíná (srv. Mk 16,12). V obou podobách dějin platí, že Ježíš definitivním vyprávěním Boha, které je určeno lidem, je tváří živého Boha (srv. Jan 1,18).

Prosme o Ducha Svatého!

„Veni, Creátor Spíritus, mentes tuórum vísita,
imple supérna grátia, quæ tu creásti péctora.“

/E. Bianchi/  -ts-

6. neděle velikonoční

Duch Svatý jako vnitřní učitel

Ježíš se vrátí ve slávě na konci dějin, kdy se jeho příchod projeví přede všemi lidmi a před celým stvořením. Ovšem v mezidobí, jež se rozprostírá mezi smrtí a vzkříšením na jedné straně a jeho posledním příchodem na straně druhé, Ježíš přichází každodenně do srdce věřícího, který miluje, který naplňuje jeho nové přikázání. Aby docházelo právě k tomu i v době jeho tělesné vzdálenosti, zapříčiněné jeho přebýváním u Otce, máme od Otce velkolepý dar – Ducha Svatého, jenž naplňuje úlohu utěšitele, vyznavače. Je to On, kdo naplňuje poslání vnitřního učitele, jak ho nazývá sv. Augustin. On je schopen osvěcovat křesťany a řídit život každého věřícího.

Křesťan není nikdy sám, ale díky Duchu Svatému je příbytkem, domem, chrámem Přítomnosti živého Boha (srov. 1 Kor 3,16; 6,19).

/E. Bianchi/   -ts-

5. neděle velikonoční

„Viděl jsem nová nebesa a novou zemi“  (Jan 21,1)

     Boží stvořitelský plán jednou dojde svého konečného dovršení: Bůh stvoří nová nebesa a novou zemi. Nebude to pouhé zdokonalení toho co je teď, ale něco převratně nového, protože dřívější nebesa a země zmizí (v. 1). Nová smlouva dojde svého plného uskutečnění: nevěsta okrášlená samotným snoubencem (vždyť sestupuje od Boha – v. 2) bude konečně připravena na svatbu a na život v blízkém společenství se svým ženichem. „Svatební radost“ bude tak veliká, že pohltí veškerý zármutek, nářek či bolest.

Bůh tvoří všechno nové (v. 5). Toto nové stvoření už započalo a probíhá právě teď, vždyť jsme tímto „novým stvořením“ (2 Kor 5,17). „Hle, já dělám věci nové, teď již vzcházejí, což to neznáte?“ (Iz 43,19)

/srv. Misál, komentář ke 2. čtení/   -jh-

3. neděle velikonoční

„Následuj mě!“  (Jan 21,19)

     Závěr Janova evangelia nám vyjevuje církev, která se rodí z mnohosti, a proto je společenstvím v rozličnosti. Do jejího nitra jediná Pánova vůle postavila jak Petrův primát, tak přetrvávání milovaného učedníka až do okamžiku Pánova příchodu ve slávě /srv. Jan 21,22-23/. Tyto dvě vzájemně se doplňující postavy nám připomínají, že ve společenství jediné církve je třeba uznávat pluralitu různých tradic, všechno ale musí směřovat k jedinému Pánu; to je také podmínka úspěšnosti misie. Již v evangeliích je jednota církve provázena rozličností, podobně jako jsou rozličné dary a jako jsou rozdílná povolání, ovšem Pán je jediný /srv. 1 Kor 12,4-6/!  (E. Bianchi)

-jh-

     Pán vstal z mrtvých, jak řekl. Radujme se všichni a jásejme, neboť on kraluje navěky. Aleluja.

     „Velikonoce, nejdůležitější svátky liturgického roku, jsou Svátky radosti z nového života. Jsou zárukou, že se s člověkem počítá, že láska je silnější než nenávist a život mocnější než smrt. A tak k Velikonocům patří svátečnost a slunce, stromy v květu, pestré šaty, usměvavé tváře, sváteční pokrm, tance a písně.

Kdo pochybuje o tajemství svátků, ten nesmí zůstat jen u vnější svátečnosti a musí se důkladněji zahledět do tajemství Velké noci. Křesťané slaví Velikonoce, protože věří, že Ježíš Nazaretský, kterého ukřižovali, žije.“   (Mons. V. Judák, nitriansky biskup)

   Požehnané Velikonoce, plné radostného a vděčného „Aleluja“ pramenícího z vítězství Ježíše Krista nad smrtí, přejí a vyprošují hudebníci farnosti Uherský Brod.

-jh, ts-