Vítáme vás na stránkách hudebníků římskokatolické farnosti Uherský Brod

 

SPOLEČNÝ RŮŽENEC VARHANÍKŮ A ZPĚVÁKŮ: pondělí 16. 10. v 17.30, farní kostel

* * *

   Několik úvah o zpěvu žalmů

   Žalmy jsou inspirovány Bohem. Jsou to slova, modlitby, básně, které dal Bůh lidem – modlíme se k Bohu slovy, za kterými stojí on sám… Autoři žalmů je dokázali přijmout a předat geniálním způsobem, aniž by přitom potlačili jejich přirozený rozměr. Ten, kdo skutečně porozumí jazyku žalmů, zjistí, že dokážou postihnout a obrátit k Bohu ta nejrozličnější hnutí lidského srdce.

   Žalmy byly napsány proto, aby se zpívaly – v chrámu, synagogách nebo církvi, a pokud je to alespoň trochu možné, mělo by tomu tak být i nadále. Je to spontánní a přirozené. Církev podporovala zpěv, aby posílila a povznesla jazyk užívaný v liturgické modlitbě. U zrodu psalmodie v podobě, jak ji známe dnes, stojí latina se svými fonetickými vlastnostmi. Stejný princip je následně aplikován i na ostatní jazyky, ovšem s ohledem na jejich vlastní charakteristiky. Melodie žalmů musí sloužit jako opora pro text; to znamená, že i ta nejlepší hudba musí zůstat důsledně podřízena slovům.

   Katolická liturgie je oslavou Ježíše Krista, Slova, které se stalo tělem. Sakrální zpěv má tedy být znamením, nástrojem Slova – znamením, které odkazuje k jiné skutečnosti. Sakrální zpěv je proto nerozlučně spjat se Slovem, na rozdíl od meditativních či ezoterních hudebních skladeb, kterým jde jen o to vytvořit určitou, bezprostředně působivou atmosféru. Melismatická linie gregoriánského zpěvu má za účel podržet předmět víry před očima rozumu, aby bylo možné lépe jej uchopit a vstřebat.

   Pečovat o kvalitu zpěvu, to je v prvé řadě právě snaha být svou pozorností při tom, co člověk dělá a zpívá… Péče o zpěv ale není cílem sama o sobě… Svatý Benedikt v Řeholi vyžaduje, aby ti, kdo jsou pověřeni čtením, anebo mají zpívat jako sólisté, byli především schopni pozvednout srdce posluchačů k Bohu (smysl mnišského zpěvu). Nejde o plod estetických bádání ani o pastorální snahu – jde o to skromným způsobem přispět ke chvále Stvořitele, pomoci těm, kdo se modlí. Nezáleží na tom, zda jsou hlasy zpěváků školené, či nikoliv. Pečujeme o kvalitu zpěvu, protože je součástí modlitby, součástí sice vnější a hmotnou, nicméně neoddělitelnou.“

(z rozhovoru s otcem Mikulášem, novicmistrem a kantorem v klášteře Sept-Fons)

-TS-